OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Poruchy spánku a nespavost

Třetinu svého života prospíme - pokud máme to štěstí. S nespavostí se ve svém životě setká 40 % lidí a 10 % lidí trápí tato či jiná porucha spánku dlouhodobě.

Nekvalitní spánek?

Důležitá je nejen přiměřená délka spánku, ale také jeho kvalita. Tělo totiž ve spánku regeneruje a sbírá síly do dalšího dne, proto je důležité dodržovat určitý rytmus a spát dostatečně dlouho.U lidí, jejichž spánek je v průběhu noci častokrát přerušován nebo je zkrácen, nemusí dojít k některým důležitým spánkovým fázím. Při nedostatku spánku jsme nejen unaveni, ale náš organismus je oslaben celkově - často reagujeme podrážděně a dostavují se problémy ve vztazích a vyšší sklon k depresím.

Lidé se spánkovým deficitem častěji trpí nadváhou nebo obezitou a také více konzumují potraviny s vyšším energetickým obsahem, zejména sacharidy. Málo spánku se proto podepisuje na rozvoji cukrovky. Snížená kvalita spánku také zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku a kardiovaskulárních poruch. Zkrácení spánku o pouhou hodinu může mít za následek poruchy soustředění, přináší s sebou vyšší pravděpodobnost špatných rozhodnutí, nižší výkonnost a více nehod.

Potřeba spánku se u různých lidí a s přibývajícím věkem liší. Častěji a na delší dobu se v noci probouzíme, přechod z jednoho stadia spánku do druhého probíhá rychleji, cykly spánku jsou nepravidelnější. Novorozenci spí 16 až 18 hodin denně, děti v předškolním věku potřebují 10-12 hodin denně. Starší děti a dospívající potřebují 9 hodin spánku. Většina dospělých potřebuje asi 7-8 hodin, staršímu člověku stačí 5 až 7 hodin a jeho spánek je nejen kratší, ale také lehčí, a častěji a na delší dobu se v noci budí. V pěti letech se budíme čtyřikrát až pětkrát za noc, v padesáti letech asi třicetkrát, v pokročilejším věku šedesátkrát až stokrát.

Sny? Co se děje v mozku?

V mozku jsou jakási spánková centra, která řídí čas odpočinku a bdění. Pro spánek jsou charakteristické jednotlivé fáze spánkového cyklu, přičemž mozek zůstává po celou dobu aktivní. V průběhu každé etapy spánku se děje něco jiného. Některé fáze spánku jsou nezbytné proto to, abychom se následující den cítili svěží, zatímco jiné etapy jsou důležité pro naši paměť, pomáhají nám učit se nebo vytvářet si vzpomínky.

V prvním stadiu spánku se můžeme snadno probudit i při slabém podnětu, ve druhém procitneme při oslovení, ve třetím při hlasitém oslovení a ve čtvrtém až při dotyku. Čím je spánek hlubší, tím je odpočinek vydatnější. Kromě toho hluboký spánek podporuje obnovení buněk a tkání. Děti v plném růstu spí nejméně 50 procent spánku v rytmu delta - což je právě spánek tak hluboký, že je velmi obtížné spáče vzbudit. Dospělí lidé se v této fázi nacházejí pouze ve 20-25 procentech. Zcela odlišný je REM spánek, při němž se nám zdají sny, i když si je pak nepamatujeme. V REM spánku jsou barevné a hodně živé, zatímco jednoduché sny přicházejí i v průběhu jiných fází. Během spánku se také několikrát probudíme. Jedná se však o lehká probuzení, která ani nevnímáme.

Nespavost a její důvody

Nejčastější poruchou spánku bývá nesprávná spánková hygiena: delší spánek v průběhu dne (hodina spánku ve dne ubere dvě hodiny spánku v noci), nepravidelnost v době ulehání ke spánku a vstávání, trávení nepřiměřené doby na lůžku při sledování televize a četbě, nadměrné večerní jídlo či málo pohybu přes den, večerní pití nápojů s kofeinem, deprese, porucha srdce nebo plic. Příčinou špatného usínání bývají i stresové situace a náročné psychické činnosti před usnutím, řešení složitých situací, nepřiměřená fyzická námaha.

Nespavostí trpí především ženy, patrně kvůli své zvýšené citlivosti na rušivé podněty.

Bez patřičného spánku vydrží náš mozek dva až tři dny, poté dochází ke kolapsu. Během spánku mozek odpočívá, neboť pouze v této době nepřijímá impulzy zvenčí. Při tom třídí informace nashromážděné během dne a vytváří paměťové stopy. V době, kdy spíme, naše tělo produkuje hormony. Během hlubokého spánku se uvolňuje růstový hormon důležitý pro zdraví dětí a buduje se svalová hmota. Jiný hormon uvolňovaný ve spánku zvyšuje naši obranyschopnost a pomáhá v boji proti infekcím.

Akutní, krátkodobou insomnii v důsledku nahromaděného stresu nebo změny prostředí zažil snad každý. Jedná se ale o přechodný stav, který se po několika dnech vrací k normálu. Pokud poruchy spánku trvají déle než čtyři týdny, jde už o chronické potíže, s nimiž je třeba obrátit se na lékaře. Budeme-li naše problémy řešit jen podáváním hypnotik (léky na spaní), vypěstujeme si závislost, a není jednoduché se jí pak zbavit. Signálem závislosti je, že dávku léku je potřeba zvýšit.

Opakem nespavosti je nadměrný spánek doprovázený pocitem neustálé únavy. Bývá známkou deprese a často se spojuje s nedostatkem energie během dne. Příčinou nadměrné denní spavosti jsou především poruchy nočního spánku - mezi ně patří kromě nespavosti tzv. syndrom neklidných nohou či spánková apnoe, při níž dochází v zástavě dechu např. v důsledku chrápání nebo těžkých chorob srdce a plic. V populaci je asi pět procent lidí, kteří trpí nadměrnou denní spavostí. Nejzávažnější formu chorobné spavosti představuje tzv. primární hypersomnie, kdy je celkově prodloužená doba spánku nebo se objevuje usínání v průběhu dne. Idiopatická hypersomnie se projevuje stavy denního spánku o trvání i několika hodin a je často provázená i zvýšenou potřebou nočního spánku, který trvá deset i více hodin. Probouzení bývá obtížné a spojené s poruchou orientace, jemné i hrubé motoriky, proto je označováno jako spánková opilost.

Krátké, nepotlačitelné záchvaty spánku během dne jsou charakteristické pro narkolepsii, onemocnění, při němž postižený proti své vůli upadá do krátkého spánku během dne ve zcela nečekaných situacích. Nemocnému tak hrozí úraz.

Mezi poruchy spánku lze zařadit i noční můry. Ty bývají známkou úzkosti. Občas potrápí každého z nás, problémem se stanou, když nás trápí delší dobu. Jakmile se s tím, co nás trápí, vyrovnáme, klidný spánek se obnoví. Nočními děsy často trpí malé děti.

Nepodceňujte nespavost

V některých případech může lékař doporučit vyšetření ve spánkové laboratoři. Nejdůležitější je anamnéza, která až v devadesáti procentech ukáže směr, kterým by se mělo ubírat další vyšetření. Nespavost bývá doprovodem mnohých interních onemocnění provázených bolestí, častým močením i neurologických chorob. Insomnie může provázet i psychotické stavy. Do spánkové laboratoře se pak dostává jen vybraná část nejzávažnějších poruch.

Pacient je uložen ke spánku do pokoje, který je vybaven videokamerou a monitorovacím zařízením. Během noci je zaznamenávána  elektrická činnost mozku, pohyby očí a svalů brady, sleduje se dýchání, srdeční akce, okysličení krve a pohyby dolními končetinami.

Pozor na léky při nespavosti - mohou škodit

Častým doplňkem léčby nespavosti je krátkodobé podávání léků s hypnotickým účinkem, které by mělo být časově omezeno. Hypnotika lze rozdělit do několika kategorií.

Do první skupiny patří dříve užívané barbituráty, od jejichž užívání se vzhledem k jejich nežádoucím účinkům upustilo. Při předávkování jsou toxické. Nespavost se po jejich vysazení může vrátit ve stejné nebo ještě větší míře jako před léčbou. Ospalost přetrvává i ve dne a negativně ovlivňují paměť a motoriku. Postupně byly nahrazeny modernějšími hypnotiky, benzodiazepiny, které však vyvolávají závislost. Uspávají rychle a bez ohledu na hodinu podání. Při předávkování jsou bezpečnější než barbituráty, nejsou toxické..

V současné době jsou převážně předepisována hypnotika nebenzodiazepinové řady, která jsou určena ke krátkodobému či přerušovanému podávání. Jejich dlouhodobé užívání není vhodné, i když malá a nezvyšující se dávka bývá často jedním z optimálních řešení. Jako hypnotikum čtvrté generace je označován melatonin, který žádné vedlejší účinky nemá. Jde o látku tělu vlastní, která řídí naše biorytmy včetně spánku a bdění. S věkem jeho hladina v těle klesá. Melatoninová hypnotika uspávají přirozeně, tedy až v době, kdy chodíme spát. Nevyvolávají závislost a neovlivňují přirozený chod spánku ani naši motoriku.

Autor: - kš -, převzato z www.cpzp.cz

inPage - webové stránky, doménawebhosting snadno.